Scenář
Napsal: ned 10. dub 2016 20:48:041, dějství Pise
Vojsko s Karlem přichází na bojiště, ten jim spokojeně kyne. Hlavní část vojska zakládá pomyslný tábor kus od města, do kterého je Karel doprovázen pouze malou skupinkou.
Volejte sláva!!! Vivat Karoli. Nemožné stalo se skutečností. Českému králi byla na hlavu položena i císařská koruna. České země si však budou muset chvíli počkat, než je navštíví nový císař Karel IV. Jeho pouť nyní vede slunnou Itálii. Zde ve městě Pise se odehraje první dějství našeho příběhu.
(Může zde Karel sedět na stolici a poslouchat 2 hádající se chlapy s družinami za nimi a pokoušet se je udobřit)
Marně se zde císař snaží udobřit dvě znepřátelené strany. Někteří ze zúčastněných měli dokonce Karlovi za zlé jeho přátelské chování k Florenťanům jejich odvěkým nepřátelům. Z této zášti vznikl hanebný plán.
Karel s družinou vchází do budovy a nastává noc. Po krátkém čase zapálí dýmovnici a zmatení vybíhají ven.
V noci když císař se svou manželkou přespával v místní radnici. Neznámí žháři dům zapálili. Oheň se vzňal tak rychle, že císařská rodina i s čeledí sotva holý život zachránila útěkem do dvora jednoho z domů. Městská zbrojnice i zásoby branné však lehly popelem. I jali se zlovolníci šířit řeči, že císař sám požár založil, aby tím Pisánské proti Florenťanům oslabil.
Na scénu přichází rozzlobený dav a skanduje. Karel se je snaží uchlácholit, ale zároveň obloukem vysílá Pancíře pro posily.
U takto pobouřeného lidi zvedla se vlna nevole, která propukla v pouliční nepokoje a šarvátky. Na zdar lidu, smrt císaři, ať žije lid, ať zhyne císař. Neslo se ulicemi města.
Během té doby je Karel po kratší snaze vyjednávat obklíčen a přitlačen ke zdi do obrany.
1 Útok měšťanů
Vojsko Karlovo na pomoc svému císaři rychle spěchalo. Však v ulicích tuhé půtky strhly a mnoho mužů zabito bylo. Při obraně Císaře si nejstatečněji vedl Jan ze Svojna též zvaný Pancíř, který podle jeho mužů nikdy neodkládal svou zbroj.
Probojování skrz dav
Pohleďte, Jan v čele malé jednotky spěchá na pomoc svému Králi
Přibíhají vojáci vedeni Pancířem. Nejprve malá jednotka, která po křídle prorazí k obklíčenému Karlovi a posílí jeho obranné řady
2 útok měšťanů
Již přichází hlavní voj císař je zachráněn.
chvíli po ní hlavní voj, který měšťany rozežene. Následuje krátké pronásledování.
Po bitvě pokleká Pancíř před Karla a ten jej pasuje na rytíře a kolem krku mu hodí zlatý řetěz.
Za Pancířovu statečnost tehdy sám císař položil kolem jeho krku zlatý řetěz a pasoval jej na rytíře.
2, dějství loupeživý rytíř
Vojsko se pohybuje po bojišti až se nakonec Karel a Pancíř rozdělí a každý putuje jiným směrem.
Po tomto Italském konfliktu navrací se Karel se svou armádou do Čech. Služeb Pancířových již ve vojsku Karlovu netřeba. Proto vydává se Jan na hrad Žampach, kde purkrabím jest ustanoven. Dlouhá cesta a slavná vítězství vyžadují patřičnou hostinu.
Pancířovi lidé vytáhnou před hrad stoly a začne se hodovat. Veselé hodování (pokud by byli nebojoví chlapi a ženské mohli by tam být chvíli kejklíři pro zpestření a Zdenek na dobový nástroj puštěno jako hudba)
Tomuto závazku Jan dostál a jeho oslavy a hostiny staly se vyhlášené po celém kraji.Žádná truhlice však není bezedná a i Pancířův zrak brzy spočinul na dně prázdného měšce.
Pancířovi dochází prachy a kejklíři a všichni mizí prachy tak povolá muže do zbraně (Ta část vojska co bude hodovat, odloží zbraně a zbytek čeká v hradu připraven k boji cca. 1/2) Jan formuje vojáky a vydávají se rabovat vesnici. Žádný dlouhý boj vykopat pár vesničanu na hromadu možná někoho zabít a odnést kořist na hrad. Pancíř nechá zvědy mimo hrad. Vesničané utíkají za Ješkem.
Útok na vesnici – úprk vesničanů
Spoléhaje na císařovu přízeň obklopil se násilníky a začal drancovat okolí. Bohatí kupci se třásli před jeho jménem, ale ani chudé vísky okolní nebyly ušetřeny jeho nájezdům. Pro větší přísun financí neštítil se Pancíř ani zajatce brát, ze které pak po rodinách výkupné vymáhal.
Ješek vyslechne přeživšího vesničana a sebere svou družinu (klidně bych mu dal i 30 chlapů ať je tam trošku bitva) a vydává se na Žampach. Pancíře informují zvědi, že se formuje trestná výprava.
Pancíř znal svůj kraj velmi dobře a o příchodu hradního pána věděl dlouho dopředu. Na nebohého Ješka připravil past. Se svou chasou se ukryl v malé vesnici. Připraven Ješka obklíčit a překvapit ze zálohy.
Jan rozmístí vojáky po vesnici, část do domů a zbytek „ukryje“ v okolí. Ješek obezřetně přichází do vesnice. Pancířovi lide na něj vpadnou a rychlá jednotka mu odřízne ústup. Ješek je obklíčen a jeho muži pobiti. Ješka odvádí na hrad.
Past na Ješka
- Janovi muži jsou rozděleni na 3 jednotky, 2 zaútočí ve vesnici a poslední odřízne únikovou cestu
Tak tedy hradní pán okusil vlastní žalář. Možná strach či jiné hnutí mysli přimělo Pancíře nakonec nebohého hradního pána z vězení nechat vyvést a z hradu jej vymrskat. Ani lapka si nemůže dovolit nechat umřít ve vězení takto vysoce postaveného šlechtice.
Pancíř chvíli slaví, ale pak zadumaně přechází kolem hradu. (během této doby je potřeba z Ješka servat vystroj) Následně Ješka bičem vyhnat z hradu a ten běží za Karlem vše prásknout.
Potupený a zbidačený Ješek nelenil. Tato křivda musí být napravena a u koho jiného hledat zastání než u samotného císaře. Ješkovo vyprávění Karla rozlítilo. V Českých zemích loupežnictví jen bujelo a bylo potřeba tomu učinit přítrž. Císařské vojsko bylo opět zformováno s jasným cílem. Dobýt hrad Žampach.
3, dějství dobývání
Karel pompézně přijíždí k hradu a Jan se svými muži stahuje za hradby a schovávají se za cimbuří a v hradu.
Již nebylo třeba zvědů, aby Jan Pancíř viděl, že samotný císař navštívil jeho kraj. Nejel však na návštěvu za starým známým. Kráčel v čele vojska. Nyní nestáli Janovi muži proti vyděšeným vesničanům, v ústrety jim pochodovalo dobře vycvičené císařské vojsko. Karel utábořil se na malém vršku kousek od hradu.
Zoufaly Pancíř vychází před hrad a chvíli něco hustí do posla, kterého posílá směrem ke Karlovu táboru. Ten je na něj agresivní a pošle ho směrem na hrad a začne zvedat vojsko k útoku.
Jan vida, že zle jest, rozhodl se prosit o milost. S odkazem na své bývalé zásluhy vyslal ke Karlovi posly. Ti však zle pochodili. Rozlícený císař dal rytíři Janu ze Svojna vzkázat pouze „ Rytíři přísluší zajetí rytířské a loupežníkovi zase loupežnické!“ Hněv Karlův měl za následek, že jen co posel se zprávou pro Jana dorazil k hradbám, měl v patách Karlovo vojsko. Císař vědom si své početní převahy nechal jen na rychlo stlouci několik žebříků a předpokládal, že hradby zdolají jako nic.
Během textu Karel posbírá vojáky a vydají se jako jedna vlna k hradu s cílem zadupat nás do země. Ztráty by jim měli hned ze startu způsobit střelci a následně neschopnost ustavit žebříky u hradeb. Krátký intenzivní boj o hradby. Na jehož konci Karel velí ústup.
1 útok na hrad
- Janovi muži rovnoměrně obsadí hradu
- Nazlobený Karel posílá vše do útoku jako jednu vlnu. Táhnou s sebou 1-2 žebříky.
- Velké ztráty způsobí Karlovi palba z hradeb do nesformovaného voje
- Krátký intenzivní boj a Karel velí ústup
Zde však císař tvrdě narazil. Janovi vojáci byli všichni zoceleni z mnoha bitev a největší jejich motivaci k boji byl strach o holý život. Věda, že císař loupežníky zajímat nebude. Karel si vážil životů svých mužů, a proto brzy přišel rozkaz k ústupu. Není možné situaci znovu takto podcenit. „Připravte beranidlo a více žebříků“ zněl zvučný hlas nad bojištěm. Ruce sapérů jaly se díla a brzy po prvním útoku bylo Karlovo vojsko vybaveno dobývacími stroji.
Příprava beranidla a sešikování vojsk klidně mala válečná porada a šrumec v armádě se šikováním. Na závěr má Karel připraveny vojáky k útoku hezky ve formaci a vydávají se krokem vpřed.
Co asi honí se muži na hradbě hlavou, když sleduje pevně semknutou řadu štítů, za níž se ježí kopí. Když do cimbuří kolem něj, jak kapky deště, bubnují hroty šípů. Kam odvrátit zrak svůj by neviděl beranidlo líně se šinoucí k bráně. Poslední záchranou obránců bylo připravit nad branou kotel s olejem a stavby uvnitř hradeb rozebrat na kameny, jenž mohli vrhat na nezvané hosty pod hradbami.
Během tohoto textu Karel postupuje směrem k hradbě, Lučištníci na povel pálí salvy a tlačí obránce. Ti se schovávají za hradbami a připravují olej a kameny. Strhne se mele kdy Karlovi muži chvíli buší beranidlem do brány a slézají hradby žebříky. Obránci je zahánějí s vypětím všech sil. Jakmile se slije beranidlo olejem. Karel trochu couvne. Na ten popud vyletí ven obránci a pobijí obranu beranidla. Beranidlo odsunou a zapálí a zase vlítnou do hradu.
2 útok na hrad
- Karlovo vojsko se krásně sešikuje a obránce na hradbách začnou utlačovat, soustředěnými salvami
- Karel se drží vzadu s jednou jednotkou
- Dvě křídla slézají hrady a středem útočí beranidlo
- po několika nárazech je slito olejem X na tento povel vybíhá z hradu Janova jednotka a zatlačí lidi od beranidla pryč a hlavně ho zapálí
- Jakmile beranidlo hoří, všichni se stahují
Tak tuhou obranu císařské vojsko opravdu nečekalo. Muži u beranidla byli pobiti a jejich nástroj zkázy byl v plamenech. Rychlé jednání však situaci zvrátilo. Císař dal povel lučištníkům zaměřit se salvami na bránu a vyslal jednotku, aby hořící beranidlo dotlačili k bráně. Stroj svou práci dokonal i na poslední cestě.
Po likvidaci beranidla se Karel stáhne a zformuje rychle luky a malou „odvážnou“ jednotku. Lučištníci obránce zatlačí a jednotka dotlačí beranidlo k bráně. Následně se opět vrhne do útoku. Jen bráně kde „hoří“ se lehce vyhýbají. Je hozena dýmovnice.
Doprava beranidla
- lučištníci zahájí palbu do prostoru nad branou
- obránci více zalezou za hradby, jednotka co útočila na beranidlo, už zůstává dole
- Karlova jednotka dotlačí beranidlo k bráně a stahuje se
Litý boj zachvátil celý hrad. Hradby se dařilo Janovi držet s vypětím všech sil. Beranidlo bylo slito vřelým olejem a zapáleno s ním však byla v plamenech i brána. Hustý a štiplavý dým zahalil celou hradbu. Strach obránců již neznal mezí. Rozhodl se proto Jan k zoufalému činu. Se zbytkem své armády pokusil se prorazit obklíčení a z bojiště pod závojem dýmu zmizet. Využil tedy zmatku u hořící brány a vyrazil vpřed.
Během krátkého textu sebere Jan zbytek mužů a vyletí z hradu ven do místa, co se jim uvolní kolem beranidla. Mělo by se jim podařit vytvořit klín, který prorazí až k zadnímu voji, kde budou zastaveni a následně dojde k řadovkám a závěrečnému masakru.
3 útok na hrad
- Karlovo vojsko je na 3 části, 2 vezmou útokem hradby a vyhýbají se prostoru beranidla a poslední brání Karla
- Jan nechá na hradbách jednu jednotku s bojujícími střelci a se zbytkem mužů vyrazí do prostoru kolem beranidla. Odsunou jej pryč a pak vpřed až narazí na Karla. Ten je chvíli zdrží než jim do stran vpadnou jednotky dobývající hradby
Díky otevřenému prostoru podařilo se Janovi projít prvními řadami císařova vojska. Však i jako meč projíždějící masem narazí někdy na kost tak narazil Janův výpad. Samotný císař se svou gardou se mu stali osudnými. Již to nebyl boj. V krvavou řež se strhla zoufala obrana v obklíčení. Janovi muži byli pobiti císařským vojskem a jejich velitel byl zajat.
Karel prochází bojiště a dívá se na ten masakr. Pancíře drží v kleče u tábora, až k němu Karel dorazí tak mu serve řetěz a nechá jej popravit.
Když Karel spatřil na jeho hrudi zlatý řetěz, trpce řekl „ odměnil jsem kdysi rytíře, proč mě nutíš, abych odměňoval loupežníka?“. A jako před časem zavěsil kolem Janova Krku zlatý řetěz, nyní položil na stejné místo provaz.
Jan je popraven a loupežníci leží mrtví a Král spokojeně odchází.
Tak skončil rytíř Jan Pancíř ze Svojna a jeho loupeživá chasa.
Vojsko s Karlem přichází na bojiště, ten jim spokojeně kyne. Hlavní část vojska zakládá pomyslný tábor kus od města, do kterého je Karel doprovázen pouze malou skupinkou.
Volejte sláva!!! Vivat Karoli. Nemožné stalo se skutečností. Českému králi byla na hlavu položena i císařská koruna. České země si však budou muset chvíli počkat, než je navštíví nový císař Karel IV. Jeho pouť nyní vede slunnou Itálii. Zde ve městě Pise se odehraje první dějství našeho příběhu.
(Může zde Karel sedět na stolici a poslouchat 2 hádající se chlapy s družinami za nimi a pokoušet se je udobřit)
Marně se zde císař snaží udobřit dvě znepřátelené strany. Někteří ze zúčastněných měli dokonce Karlovi za zlé jeho přátelské chování k Florenťanům jejich odvěkým nepřátelům. Z této zášti vznikl hanebný plán.
Karel s družinou vchází do budovy a nastává noc. Po krátkém čase zapálí dýmovnici a zmatení vybíhají ven.
V noci když císař se svou manželkou přespával v místní radnici. Neznámí žháři dům zapálili. Oheň se vzňal tak rychle, že císařská rodina i s čeledí sotva holý život zachránila útěkem do dvora jednoho z domů. Městská zbrojnice i zásoby branné však lehly popelem. I jali se zlovolníci šířit řeči, že císař sám požár založil, aby tím Pisánské proti Florenťanům oslabil.
Na scénu přichází rozzlobený dav a skanduje. Karel se je snaží uchlácholit, ale zároveň obloukem vysílá Pancíře pro posily.
U takto pobouřeného lidi zvedla se vlna nevole, která propukla v pouliční nepokoje a šarvátky. Na zdar lidu, smrt císaři, ať žije lid, ať zhyne císař. Neslo se ulicemi města.
Během té doby je Karel po kratší snaze vyjednávat obklíčen a přitlačen ke zdi do obrany.
1 Útok měšťanů
Vojsko Karlovo na pomoc svému císaři rychle spěchalo. Však v ulicích tuhé půtky strhly a mnoho mužů zabito bylo. Při obraně Císaře si nejstatečněji vedl Jan ze Svojna též zvaný Pancíř, který podle jeho mužů nikdy neodkládal svou zbroj.
Probojování skrz dav
Pohleďte, Jan v čele malé jednotky spěchá na pomoc svému Králi
Přibíhají vojáci vedeni Pancířem. Nejprve malá jednotka, která po křídle prorazí k obklíčenému Karlovi a posílí jeho obranné řady
2 útok měšťanů
Již přichází hlavní voj císař je zachráněn.
chvíli po ní hlavní voj, který měšťany rozežene. Následuje krátké pronásledování.
Po bitvě pokleká Pancíř před Karla a ten jej pasuje na rytíře a kolem krku mu hodí zlatý řetěz.
Za Pancířovu statečnost tehdy sám císař položil kolem jeho krku zlatý řetěz a pasoval jej na rytíře.
2, dějství loupeživý rytíř
Vojsko se pohybuje po bojišti až se nakonec Karel a Pancíř rozdělí a každý putuje jiným směrem.
Po tomto Italském konfliktu navrací se Karel se svou armádou do Čech. Služeb Pancířových již ve vojsku Karlovu netřeba. Proto vydává se Jan na hrad Žampach, kde purkrabím jest ustanoven. Dlouhá cesta a slavná vítězství vyžadují patřičnou hostinu.
Pancířovi lidé vytáhnou před hrad stoly a začne se hodovat. Veselé hodování (pokud by byli nebojoví chlapi a ženské mohli by tam být chvíli kejklíři pro zpestření a Zdenek na dobový nástroj puštěno jako hudba)
Tomuto závazku Jan dostál a jeho oslavy a hostiny staly se vyhlášené po celém kraji.Žádná truhlice však není bezedná a i Pancířův zrak brzy spočinul na dně prázdného měšce.
Pancířovi dochází prachy a kejklíři a všichni mizí prachy tak povolá muže do zbraně (Ta část vojska co bude hodovat, odloží zbraně a zbytek čeká v hradu připraven k boji cca. 1/2) Jan formuje vojáky a vydávají se rabovat vesnici. Žádný dlouhý boj vykopat pár vesničanu na hromadu možná někoho zabít a odnést kořist na hrad. Pancíř nechá zvědy mimo hrad. Vesničané utíkají za Ješkem.
Útok na vesnici – úprk vesničanů
Spoléhaje na císařovu přízeň obklopil se násilníky a začal drancovat okolí. Bohatí kupci se třásli před jeho jménem, ale ani chudé vísky okolní nebyly ušetřeny jeho nájezdům. Pro větší přísun financí neštítil se Pancíř ani zajatce brát, ze které pak po rodinách výkupné vymáhal.
Ješek vyslechne přeživšího vesničana a sebere svou družinu (klidně bych mu dal i 30 chlapů ať je tam trošku bitva) a vydává se na Žampach. Pancíře informují zvědi, že se formuje trestná výprava.
Pancíř znal svůj kraj velmi dobře a o příchodu hradního pána věděl dlouho dopředu. Na nebohého Ješka připravil past. Se svou chasou se ukryl v malé vesnici. Připraven Ješka obklíčit a překvapit ze zálohy.
Jan rozmístí vojáky po vesnici, část do domů a zbytek „ukryje“ v okolí. Ješek obezřetně přichází do vesnice. Pancířovi lide na něj vpadnou a rychlá jednotka mu odřízne ústup. Ješek je obklíčen a jeho muži pobiti. Ješka odvádí na hrad.
Past na Ješka
- Janovi muži jsou rozděleni na 3 jednotky, 2 zaútočí ve vesnici a poslední odřízne únikovou cestu
Tak tedy hradní pán okusil vlastní žalář. Možná strach či jiné hnutí mysli přimělo Pancíře nakonec nebohého hradního pána z vězení nechat vyvést a z hradu jej vymrskat. Ani lapka si nemůže dovolit nechat umřít ve vězení takto vysoce postaveného šlechtice.
Pancíř chvíli slaví, ale pak zadumaně přechází kolem hradu. (během této doby je potřeba z Ješka servat vystroj) Následně Ješka bičem vyhnat z hradu a ten běží za Karlem vše prásknout.
Potupený a zbidačený Ješek nelenil. Tato křivda musí být napravena a u koho jiného hledat zastání než u samotného císaře. Ješkovo vyprávění Karla rozlítilo. V Českých zemích loupežnictví jen bujelo a bylo potřeba tomu učinit přítrž. Císařské vojsko bylo opět zformováno s jasným cílem. Dobýt hrad Žampach.
3, dějství dobývání
Karel pompézně přijíždí k hradu a Jan se svými muži stahuje za hradby a schovávají se za cimbuří a v hradu.
Již nebylo třeba zvědů, aby Jan Pancíř viděl, že samotný císař navštívil jeho kraj. Nejel však na návštěvu za starým známým. Kráčel v čele vojska. Nyní nestáli Janovi muži proti vyděšeným vesničanům, v ústrety jim pochodovalo dobře vycvičené císařské vojsko. Karel utábořil se na malém vršku kousek od hradu.
Zoufaly Pancíř vychází před hrad a chvíli něco hustí do posla, kterého posílá směrem ke Karlovu táboru. Ten je na něj agresivní a pošle ho směrem na hrad a začne zvedat vojsko k útoku.
Jan vida, že zle jest, rozhodl se prosit o milost. S odkazem na své bývalé zásluhy vyslal ke Karlovi posly. Ti však zle pochodili. Rozlícený císař dal rytíři Janu ze Svojna vzkázat pouze „ Rytíři přísluší zajetí rytířské a loupežníkovi zase loupežnické!“ Hněv Karlův měl za následek, že jen co posel se zprávou pro Jana dorazil k hradbám, měl v patách Karlovo vojsko. Císař vědom si své početní převahy nechal jen na rychlo stlouci několik žebříků a předpokládal, že hradby zdolají jako nic.
Během textu Karel posbírá vojáky a vydají se jako jedna vlna k hradu s cílem zadupat nás do země. Ztráty by jim měli hned ze startu způsobit střelci a následně neschopnost ustavit žebříky u hradeb. Krátký intenzivní boj o hradby. Na jehož konci Karel velí ústup.
1 útok na hrad
- Janovi muži rovnoměrně obsadí hradu
- Nazlobený Karel posílá vše do útoku jako jednu vlnu. Táhnou s sebou 1-2 žebříky.
- Velké ztráty způsobí Karlovi palba z hradeb do nesformovaného voje
- Krátký intenzivní boj a Karel velí ústup
Zde však císař tvrdě narazil. Janovi vojáci byli všichni zoceleni z mnoha bitev a největší jejich motivaci k boji byl strach o holý život. Věda, že císař loupežníky zajímat nebude. Karel si vážil životů svých mužů, a proto brzy přišel rozkaz k ústupu. Není možné situaci znovu takto podcenit. „Připravte beranidlo a více žebříků“ zněl zvučný hlas nad bojištěm. Ruce sapérů jaly se díla a brzy po prvním útoku bylo Karlovo vojsko vybaveno dobývacími stroji.
Příprava beranidla a sešikování vojsk klidně mala válečná porada a šrumec v armádě se šikováním. Na závěr má Karel připraveny vojáky k útoku hezky ve formaci a vydávají se krokem vpřed.
Co asi honí se muži na hradbě hlavou, když sleduje pevně semknutou řadu štítů, za níž se ježí kopí. Když do cimbuří kolem něj, jak kapky deště, bubnují hroty šípů. Kam odvrátit zrak svůj by neviděl beranidlo líně se šinoucí k bráně. Poslední záchranou obránců bylo připravit nad branou kotel s olejem a stavby uvnitř hradeb rozebrat na kameny, jenž mohli vrhat na nezvané hosty pod hradbami.
Během tohoto textu Karel postupuje směrem k hradbě, Lučištníci na povel pálí salvy a tlačí obránce. Ti se schovávají za hradbami a připravují olej a kameny. Strhne se mele kdy Karlovi muži chvíli buší beranidlem do brány a slézají hradby žebříky. Obránci je zahánějí s vypětím všech sil. Jakmile se slije beranidlo olejem. Karel trochu couvne. Na ten popud vyletí ven obránci a pobijí obranu beranidla. Beranidlo odsunou a zapálí a zase vlítnou do hradu.
2 útok na hrad
- Karlovo vojsko se krásně sešikuje a obránce na hradbách začnou utlačovat, soustředěnými salvami
- Karel se drží vzadu s jednou jednotkou
- Dvě křídla slézají hrady a středem útočí beranidlo
- po několika nárazech je slito olejem X na tento povel vybíhá z hradu Janova jednotka a zatlačí lidi od beranidla pryč a hlavně ho zapálí
- Jakmile beranidlo hoří, všichni se stahují
Tak tuhou obranu císařské vojsko opravdu nečekalo. Muži u beranidla byli pobiti a jejich nástroj zkázy byl v plamenech. Rychlé jednání však situaci zvrátilo. Císař dal povel lučištníkům zaměřit se salvami na bránu a vyslal jednotku, aby hořící beranidlo dotlačili k bráně. Stroj svou práci dokonal i na poslední cestě.
Po likvidaci beranidla se Karel stáhne a zformuje rychle luky a malou „odvážnou“ jednotku. Lučištníci obránce zatlačí a jednotka dotlačí beranidlo k bráně. Následně se opět vrhne do útoku. Jen bráně kde „hoří“ se lehce vyhýbají. Je hozena dýmovnice.
Doprava beranidla
- lučištníci zahájí palbu do prostoru nad branou
- obránci více zalezou za hradby, jednotka co útočila na beranidlo, už zůstává dole
- Karlova jednotka dotlačí beranidlo k bráně a stahuje se
Litý boj zachvátil celý hrad. Hradby se dařilo Janovi držet s vypětím všech sil. Beranidlo bylo slito vřelým olejem a zapáleno s ním však byla v plamenech i brána. Hustý a štiplavý dým zahalil celou hradbu. Strach obránců již neznal mezí. Rozhodl se proto Jan k zoufalému činu. Se zbytkem své armády pokusil se prorazit obklíčení a z bojiště pod závojem dýmu zmizet. Využil tedy zmatku u hořící brány a vyrazil vpřed.
Během krátkého textu sebere Jan zbytek mužů a vyletí z hradu ven do místa, co se jim uvolní kolem beranidla. Mělo by se jim podařit vytvořit klín, který prorazí až k zadnímu voji, kde budou zastaveni a následně dojde k řadovkám a závěrečnému masakru.
3 útok na hrad
- Karlovo vojsko je na 3 části, 2 vezmou útokem hradby a vyhýbají se prostoru beranidla a poslední brání Karla
- Jan nechá na hradbách jednu jednotku s bojujícími střelci a se zbytkem mužů vyrazí do prostoru kolem beranidla. Odsunou jej pryč a pak vpřed až narazí na Karla. Ten je chvíli zdrží než jim do stran vpadnou jednotky dobývající hradby
Díky otevřenému prostoru podařilo se Janovi projít prvními řadami císařova vojska. Však i jako meč projíždějící masem narazí někdy na kost tak narazil Janův výpad. Samotný císař se svou gardou se mu stali osudnými. Již to nebyl boj. V krvavou řež se strhla zoufala obrana v obklíčení. Janovi muži byli pobiti císařským vojskem a jejich velitel byl zajat.
Karel prochází bojiště a dívá se na ten masakr. Pancíře drží v kleče u tábora, až k němu Karel dorazí tak mu serve řetěz a nechá jej popravit.
Když Karel spatřil na jeho hrudi zlatý řetěz, trpce řekl „ odměnil jsem kdysi rytíře, proč mě nutíš, abych odměňoval loupežníka?“. A jako před časem zavěsil kolem Janova Krku zlatý řetěz, nyní položil na stejné místo provaz.
Jan je popraven a loupežníci leží mrtví a Král spokojeně odchází.
Tak skončil rytíř Jan Pancíř ze Svojna a jeho loupeživá chasa.
